Historie

Home » O městě » Historie

První písemná zmínka o Nasavrkách pochází zroku 1318 a jako první majitel je uváděn Konrád z Nasavrk. Poté bývaly Nasavrky sídlem vladyků Žehratů. Roku 1355 obdržel Nasavrky darem od krále Karla IV. olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, který se roku 1360 zasloužil o prohlášení Nasavrk za městečko. Až do husitských válek byly Nasavrky součástí panství strádovského a po zboření hradu Strádova se staly centrem tohoto panství.

Nádvoří

Na místě, kde dnes stojí zámek, byla původně vybudována tvrz. Písemné prameny se o ní poprvé zmiňují v roce 1545. V té době byla majetkem Magdaleny Běškovcové z Běškovce a jejího strýce Mikuláše Běškovce z Běškovic. Podoba tvrze není známa. V roce 1585 byly Nasavrky prodány Janu Kekulovi ze Stradonic a po jeho smrti připadly jeho druhé manželce, která se provdala za Václava Zárubu z Hustířan. Ten nechal tvrz kolem roku 1600 zbourat a na jejím místě vystavěl dvoupatrový renesanční zámek nepravidelného půdorysu se dvěma věžičkami zdobený psaníčkovými sgrafity. Přestavbu dodnes připomíná renesanční vstupní portál, žebrová klenba v přízemí, dveřní ostění v této části interiéru a okenní ostění na západní straně zámku nad vstupním portálem.

Na základě dědických nároků získal nasavrcké panství v roce 1615 Albrecht Kekule ze Stradonic. Roku 1622, po bitvě na Bílé hoře, bylo panství rodu Kekulů zkonfiskováno za účast na stavovském povstání a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Po něm jej převzal jeho syn. K panství tehdy patřilo již 14 vsí. Sňatkem se brzy na to dostaly Nasavrky do rukou Schönfeldů. Po smrti Františka Josefa Schönfelda převzala panství dcera Kateřina provdaná za Jana Adama Auersperka. K Nasavrkám patřilo v té době 5 pustých tvrzí a 88 vsí, ale správa panství sídlila v Seči a zámek prožíval úpadek. Zpustl a v roce 1757 byl označen jako polorozbořený.

Význam zámku vzrostl po roce 1754, kdy panství po smrti Kateřiny převzal Jan Adam Auersperk. Zámek byl opraven, odstraněno druhé patro, přestavěny interiéry a odstraněna část renesančních kleneb. Zrušen byl i původní vstup a nahrazen novým vstupním portálem. V opravené budově byly umístěny byty vrchnostenských úředníků. Z původně hospodářských budov vznikla vedle zámku velká úřední budova, dnešní městský úřad a menší budova, kde bylo později zřízeno vězení. V souvislosti se změnou zámku v sídlo vrchnostenského úřadu byly odstraněny i zbytky opevnění zámku.

Od roku 1868 byl sídlem okresního soudu a berního úřadu, zámek však zůstal i nadále majetkem Auersperků a v roce 1942 ho zdědil Josef Trautmannsdorf. V roce 1945 se stal majetkem národního výboru.

Kostel svatého Jiljí

Výškovou dominantu obce představuje kostel sv. Jiljí, který byl postaven Kostel sv.Jiljíkoncem 13. století v gotickém slohu a v 18. stol. dostal barokní podobu.

Kostel se zachoval v původním stavu až do požáru roku 1740, kdy shořelo i 2. patro zámku. Oheň zničil celou gotickou věž, na níž se rozlily zvony, shořely varhany a veškeré zařízení. Kostel vyhořel ještě jednou v r. 1820.

Kolem kostela byl tehdy poměrně rozlehlý hřbitov. Při stavbě silnice r. 1920 bylo vykopáno velké množství kostí. Kostel je pojmenován po svatém Jiljím, jednom z nejoblíbenějších světců ve středověku.

Pivovar

Nasavrky byly známé výrobou piva. Nasavrcký pivovar byl založen roku 1590 za Zárubů a dobře prosperoval. Založení pivovaru dokládají i vývěsky typu: „Parostrojní pivovar v Nasavrkách, založeno roku 1590“. Roku 1650 se v něm točilo 188 sudů piva.

Jeho činnost byla ukončena roku 1951. V současné době se zde nachází velkosklad nápojů, maloprodejna, truhlárna, kanceláře AVE Nasavrky, sklady Aksany a je zde zázemí Technických služeb Nasavrky.