Karel Čapek: Věc Makropulos

Elina Makropulos se kdysi stala pokusným králíkem, neboť lidé odjakživa toužili po věčném mládí a lámali si hlavu, jakým způsobem oddálit okamžik, kdy budou postaveni tváří v tvář Smrti. Kdyby tak bylo možné se Smrtí vyjednávat a dohodnout se! Anebo ji přelstít docela a prostě žít, žít a žít! Mladičké Elině bylo dáno, aby na sobě prověřila recept dlouhověkosti. Všichni, kteří toužili dozvědět se pravdu a přitom nic neriskovali, dávno zemřeli. Přežila jenom ona. Věčná žena a matka, jediná odvěká hvězda, která dosud nevyhasla. Žít stodvacet let a vypadat na třicet je okouzlující. Jenže mít talent, obdiv mužů a krásu celých třista lidských let je k zbláznění vyčerpávající. Žít se nechce, všechno se opakuje, nic nového vymyslet nejde. Ale Elina přesto bojuje. Bojuje o svůj život. Ale proč? Tak proboha proč? Karel Čapek neuložil do své hry jenom etickou a morální otázku týkající se správnosti či nesprávnosti utkávání se člověka s přírodou a jejími zákony. Karel Čapek, který v době psaní této hry trpěl závažnou nemocí a neměl jistotu, zda právě Věc Makropulos nebude posledním z jeho poselství lidu, vyjádřil - možná nevědomky - cosi zásadnějšího. Je možné, aby se člověk vůbec kdy smířil s tím, že jeho dny se jednou provždy chýlí k nezvratitelnému konci? Hořká komedie o lidské touze po životě, která pálí a baví zároveň. Režie: Věra Herajtová. Hrají: Kamila Sedlárová, Jiří Zapletal, Vojtěch Dvořák, Filip Richtermoc, Vlastimil Čaněk, František Staněk, Dušan Hřebíček a další. Klicperovo divadlo Hradec Králové.